Houbařská sezóna nekončí, to teda ne!
Když jsem se s předsedou Mykologického kroužku v Unhošti Jiřím Véle domlouvala na houbařskou procházku lesem, navrhl 17. listopad. Termín mě trochu zarazil a namítla jsem, že to už přece žádné houby neporostou. Jirka viditelně ožil a zvolal: „Naopak! Už neporoste plevel jako hříbky, ale pořádné houby.“
Jirka je nejen mykolog, ale i mineralog, entomolog, paleontolog a včelař. Co se hub týče, je specialistou na hvězdovky a housenice. Z lesa chodí s prázdnou málokdy a jak říká, je houbař estét. Sbírá jen houby, které se mu líbí.
Letos jsme si houbaření užili náramně, ale můžeme si i teď na podzim donést z lesa nějaké houbařské úlovky?
Samozřejmě. Je spousta podzimních hub, které naopak rostou v chladnějším počasí. Třeba hlíva ústřičná, tu nepoškodí ani mráz. Anebo ucho jidášovo, právě teď je jeho doba. Ale sbírat můžeme například i čirůvky, strmělky, šťavnatky. A jsou i houby, jejichž čas ještě přijde. Třeba taková pomrazka.
Můžou se houby sbírat i když uhodí mrazíky?
Hřibovité houby rozhodně ne. V nich po přemrznutí dochází k rozkladu, a ten by mohl způsobit druhotnou otravu jedem, který je dost podobný botulotoxinu.
Když už jsme u otrav, zaznamenala jsem informaci, že bedla červenající může způsobit zdravotní potíže. My jí sbíráme a nikdy nám nic nebylo.
Ano, byly nějaké případy, kdy bedly červenající způsobily trávicí problémy, ale není prokázané, že by byly jedovaté. Je to spíš o citlivosti jedince, nejspíš nějaké alergii. Já tvrdím, že bedly, které rostou v lese, jsou jedlé. Je třeba se vyvarovat bedel, které vyrostou na zahradách nebo loukách, ty mohou být smrtelně jedovaté. A od bedel lesních jsou k nerozeznání.
Když už jsme u jedovatých hub, kolik u nás roste opravdu smrtelně jedovatých?
Říkám jim TOP 5. Mochomůrka zelená a její variety, Vláknice začervenalá – Patouillardova, Pavučinec plyšový, Závojenka olovová a Čepičatka jehličnanová.
Asi neplatí pravidlo, že když je houba nakouslá od zvěře, tak je jedlá…
Rozhodně ne. Například zajíc může klidně pozřít muchomůrku zelenou a nic se mu nestane, ale třeba srnka by pošla.
Jak se správně sbírají houby? My se doma často dohadujeme, jestli vykroutit nebo uříznout…?
Houby jsou tu miliardy let a budou tu stále. Kdyby houby nebyly, nebyly by stromy ani život. Je jedno, jestli vykroutit nebo uříznout. Uříznutím se připravíš o podstatnou část houby. A když vykroutit, tak mycellium – podhoubí přikrýt, aby nevyschlo. Plodnice rostou v místech, kde se mycellium kříží a domnívám se, že šetrné odstranění houby růst podporuje. Má totiž ohromnou regenerační schopnost, takže pokud jsou vhodné podmínky, rychle se obnovuje.
Jaké jsou vůbec vhodné podmínky pro růst hub?
Houby mají rády vlhko a naprosto nesnášejí vítr. Letošní vichřice pravděpodobně úplně zdevastovala lokalitu na Mělnicku, kde rostly šťavnatky pomrazky zlaté. To jsou opravdu nádherné houby.
Vyskytují se u nás houby, které jsou doslova vzácné?
Takových hub je celá řada. Třeba hřib královský. Za utržení jedné plodnice je pokuta 50.000 korun. A neznalost zákona ani v tomto případě neomlouvá. Ale vzácná jsou i kuřátka nebo korálovec. Ty se prostě nesbírají, to jsou houby na okrasu.
Kuřátka nejsou na trhání, ale na kochání 🙂
Jsme národem houbařů a existuje celá řada bezvadných receptů. Prozdradíš nám nějaký speciální, který bych mohla vyzkoušet z hub, které jsme dneska našli? (čirůvka fialová a dvoubarvá, strmělka mlženka, šťavnatka modřínová)
Jeden můj kamarád, který už bohužel nežije, dělal na naše přednášky vždycky čirůvky v bešamelu zapečené na houskách. Ty byly výborné. A taky jsou bezvadné zavináče.
Ještě si neodpustím otázku, jak houby mrazit. Syrové nebo blanšírované?
Určitě tepelně opracované. Za prvé vůní hub nenačichne mrazák a za druhé déle vydrží. Pokud zamrazíš houby syrové, musíš je zpracovat do osmi týdnů.
Jirko, děkujeme moc za příjemnou procházku a cenné informace.
